Zrození WOODEN BUDDY

S bojovým uměním jsem začal kolem svých 15 let. Poté, co jsem zjistil, že druhý Pelé ze mě nebude a po zhlédnutí klasiky Karate Kid, jsem začal, jak jinak, než s karate. Jednoho dne, kdy jsem zjistil, že existoval muž jménem Bruce Lee, bylo o mém hrdinovi a budoucí cestě rozhodnuto. Po přečtení jeho knih jsem pochopil, že je potřeba se neustále rozvíjet a hledat nové cesty a výzvy, které tě posunou dál. Hltal jsem všechny jeho filmy. Neskutečně mě oslovila i jeho reinkarnace ve filmu Karate Tiger, kde jsem poprvé spatřil divného dřevěného panáka, se kterým jeho žák musel trénovat. A jak jinak, ve svých 18 letech jsem si vyrobil prvního dřevěného panáka, skutečného wooden dummy. Vyrobil jsem ho z kusu křivého kmene z pokáceného stromu na naší chalupě a pár latí, a posadil na zbytek trubek z lešení, které jsem smontoval do jakési konstrukce. Dodnes nechápu, jak jsem to mohl s jedním malým vrtákem dokázat. Stejně jako ve filmu, i tento rotoval na tyči kolem své osy. Bohužel jsem ale nevěděl, jak tuto rotaci zastavit. Poté, co jsem se odstěhoval od rodičů, jsem neměl na čem trénovat. Konstrukce byla do mého bytu příliš veliká. Ale díky myšlence jednoho kamaráda, s kterým jsme společně trénovali v tělocvičně, dát toho panáka na ribstole, jsem toto také zrealizoval ve svém 2+kk. 3 ruce a noha visící hned u mé hlavy u postele vyvolala vždy u každé návštěvy otazníky. Z rotujícího panáka se stal fixní, zajištěný na ribstoly. Dummy byl v bytě mým dlouholetým spolubydlícím.

Po založení rodiny a přestěhování do většího prostoru jsem se mohl opět více rozvinout. V mé hlavě totiž rezonovala ještě jedna myšlenka od mého dlouholetého kamaráda a tehdejšího trenéra, a to byla možnost pohybu rukou nahoru a dolu a jejich aretace v různých polohách. Celou dobu jsem totiž měl problém s tím, že můj wooden dummy vše odpustí a mohu do něj mlátit jako splašený, ale odezva od něj nebyla žádná. Vracelo mě to k myšlence rotace, kdy práce s ním byla docela jiná. Do toho možnost uložení na ribstole a pohyb rukou ve mně postupně rozvíjel vnitřní touhu vymyslet něco víc. Tyto 3 impulsy v mé mysli začaly stavět myšlenku vyrobit něco, co bude splňovat všechny mé představy o tréninku. Maximum nastavení, s minimem místa a design, který bude ladit i po tréninku. A takto vše začalo a na počátku roku 2020 jsem aktivoval všechny své, do té doby nepoznané kreativní myšlenky. S většími, či menšími přestávkami to trvalo 1,5 roku čistého času vývoje, výroby, zkoušení a hodně nervů. Na výsledný produkt jsem kladl ty nejvyšší nároky. Celou dobu jsem věděl, že chci maximum nastavení, která mně napadnou, a taky jsem věděl, že dummy musí být naprosto odolný ve všech situacích a výsledný design unikátní. Postupem času jsem zjistil, že se čím dál tím více odkláním od klasiky, která se mnou vyrůstala. Již to totiž není wooden dummy, ale je to wooden buddy. Skutečný tréninkový parťák, který tě posune dál a kterého můžeš mít doma vždy při ruce. Po 30 letech od mého prvního panáka ti představuji něco, co by v té době bylo pro mě snem, který jsem ani v té době nesnil. To, co bych si ve svých 18 letech přál ze všeho nejvíc. A nyní bych to chtěl dopřát i tobě.

Přeji mnoho úspěchů na cestě za poznáním.

Michal